Ghostland (2018) | ČSFD.cz (2024)

Priznám sa, chvíľu mi to prišlo ako zbytočne zmätočné, ale na konci to do seba krásne zapadlo. I tak si však myslím, že to v tomto smere bolo trochu ťarbavé. Tiež by som privítal viac napínavých a krvavejších scénok. Na druhú stranu ale záporáci boli fantastickí. Lepší priemer. 65/100(19.07.2018)

Další z filmů letošního roku, do kterého se mi moc nechtělo. Sice jsem četl vesměs pozitivní komentáře a spoustu „chvalozpěvů“, ovšem na podobné věci poslední roky už moc nedám. Pascal Laugier v mých očích není žádným zázračným režisérem a žádný z jeho filmů se mi nějak závratně nevryl pod kůži. Ano čtete dobře, ani tolik vychvalovaní Martyrs. Ty mimochodem považuji za průměrný počin – žádnou bombu. A podobně tomu bylo i s tímto filmem. Hororům se věnuju už nějaký ten pátek, viděl jsem jich už něco přes 3000, mám rád nejrůznější bizarní, morbidní, úchylné a zvrácené filmy, ale viděl jsem řadu mnohem lepších kousků, než jsou Mučedníci a Ghostland. Laugierův psycho-chaotický bizarní styl mi prostě moc nesedl. Ať už se na mě někdo zlobí a nebo ne, je mi to v podstatě jedno. Tenhle borec má sice dost zvrácenou představivost a částečně jí dokáže přenést i na filmové plátno – díky čemuž si to můžou poté vychutnat i sami diváci, ale zároveň jsou jeho filmy plné chaotického bordelu, ve kterém aby se prase vyznalo. Jasně, chce to vždycky vyšperkovat co nejvíce „na oko zvraty“, ovšem ne vždy jsou potřeba. Dost často mi totiž pokazily právě prožívaný požitek. Mlácení, brutalita a jistý druh perverze – to všechno on umí celkem vyšperkovat – ovšem zbytečně to překombinuje, do parádně rozjetého děje vsune totální píčovinu, která mě opravdu v danou chvíli nezajímá a to mě dokáže pěkně nasrat. (Kupříkladu scéna s lidskou panenkou, následným pochcáním a připravovaným pálením byla luxusní – no a pak lup střih a zase nudy kopec…). Vážně nevím, zda tohle je skutečně nejlepší horor tohoto roku – za který ho dost lidí označuje – v mých očích určitě ne. Sice jsem moc novinek (2018) neviděl, ale takové Tiché místo se mi líbilo o něco více. A to taky bylo jen lepší průměr. Ghostland mi prostě nabídl několik opravdu lahodných momentů a zajímavých situací, které potěšily mé očka a uspokojily mé zvrácené choutky, ovšem narazil jsem tu i na hromadu otravných prvků, jenž mi pokazili celkový dojem. Takže stejně jako slavným Mučedníkům dávám 50%.(28.11.2018)

Reklama

Nesympatické sestry Beth a Vera, které se během filmu (jasně, mají to v hloupém scénáři) chovají tak, že divák jen protáčí panenky, protože ve skutečnosti se tak hovadsky snad ani nikdo trochu normální chovat nemůže, se spolu s matkou přestěhují do staré vily po tetičce. Dům plný panenek bohužel jen zdánlivě připomene majstrštyk Panenky (1987). Netrvá dlouho a do domu vtrhne podivná dvojice jevící se jako matka a obří mongoloidní syn (jistě, vše se ukáže později v trochu jiném světle) se zálibou v panenkách. Úvodní scéna přepadení je natolik směšná, že jsem váhal, zda film nevypnu. Nakonec se z toho vyklubalo surrealistické a halucinogenní drama bez větší přidané hodnoty. Nijak násilné, gore téměř nulové, napětí prchavé, honičky legrační - hlavně ta poslední. Největší problém však vidím v postavách, jejichž osud mi byl ukradený, naopak jsem se těšil, až budou zmasakrovány - zklamání. Doufám, že takhle si Francouzi druhou hororovou vlnu nepředstavují. Objektivně 2*, ale jednu dávám navíc za Farmerovou, jelikož je to pořád šťabajzna.(23.06.2018)

Máte už v hlavě jasno, o čem tento horor bude? Tak přesně o tom není. Možná vás trochu nalákají dva krotké spoilery, které vám snad nebudou kazit zážitek. Tak za prvé – navzdory názvu se ve filmu nevyskytuje ani jeden duch. Spoiler číslo dvě? U hororů bývá dobrý zvykem, že první půlhodina je ve znamení oťukávaní a úvodní expozice. Režisér Pascal Laugier na to však hází bobek a už po nějakých 10 – 15 minutách propukne nefalšované peklo. Když už jsem zmínil režiséra – ten má velmi specifický styl založený na tom, že jde velmi často proti diváckým očekáváním, a (nikdy jsem tohle přirovnání nepoužil raději) nevadí mu jít „přes mrtvoly“. Fanoušci jeho filmů Mučedníci a Tajemný muž jistě vědí, o čem mluvím. Tahle hororová „haluz“ s nejedním twistem si vaši pozornost zaslouží.(25.02.2024)

Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně.(30.08.2018)

• Natáčelo se v Kanadě v provincii Manitoba.(bianci)

• Amišský chlapec v úvode filmuje odkazom na film Kukuričné Deti(1984).(mivr)

• Herečka Taylor Hickson se při natáčení zranila o skleněné dveře a kvůli úrazu později zažalovala produkci.(Tomas_TM)